Komunitní výroba elektřiny získá jednodušší pravidla a otevře se všem

15. 12. 2017 Energetika

Na konci listopadu 2016 představila Evropská unie balík legislativních návrhů nazvaný Čistá energie pro všechny Evropany, tzv. zimní balík. Balík přináší reformy některých klíčových evropských energetických předpisů a je nejvýraznějším krokem EU směrem k jednotnému evropskému trhu s energiemi s významnými důsledky pro praxi. Návrhy přinášejí řadu změn v postavení některých aktérů v energetice a vymezují některé zcela nové aktéry, které se budou moci účastnit trhu, a to především na poli decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jedním z nově definovaných aktérů, které zimní balík navrhuje, jsou komunity obnovitelné energie.

Co jsou komunity obnovitelné energie?

Komunitní energie je cestou, která umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie v rámci geograficky ohraničeného území. Důraz je kladen na cenovou dostupnost energie a hlavní rozdíl oproti tradičním dodavatelům je, že primárním cílem komunit není dosahování zisku.

Komunitou obnovitelné energie může být malý nebo střední podnik, ale také nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů. Dále musí tyto entity splňovat alespoň 4 z následujících podmínek:[1]

  1. Povaha podílníků nebo členů: může se jednat o fyzické osoby, místní orgány (včetně obcí) nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (u podniků nejsou další požadavky na podobu jejich podílníků)
  2. Hlasovací většina v rukách fyzických osob: minimálně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby
  3. Podíly odrážejí lokální zájmy: nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové. Místními členy se rozumí představitele místních veřejných a místních soukromých sociekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech. Přestože tento popis místních členů je spíše vágní, je z něj patrný důraz na skutečnou vazbu k dané lokalitě, která bude pro posouzení klíčová
  4. Priorita lokálních zájmů v řídících orgánech: alespoň 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech je rezervováno pro místní členy.
  5. Kapacita komunity: instalovaná kapacita energie z obnovitelných zdrojů pro elektřinu, vytápění a chlazení a dopravu není vyšší než 18 MW jako roční průměr za posledních pět let.

Vzhledem k tomu, že pro založení komunity není nutné naplnit všech pět podmínek, se může podoba jednotlivých komunit velmi lišit. Může jí být nezisková organizace založená obcí pro tento účel. Může jí být nezisková organizace založená fyzickými osobami. Zároveň může komunitou obnovitelné energie být střední podnik, jehož podílníci jsou (malé) podniky působící v rámci konkrétní lokality, a případně fyzické osoby. Pokud jsou splněny podmínky 1-4, může komunita mít i vyšší kapacitu než 18 MW a pokrýt tak potřeby většího množství odběratelů. Každá komunita tak bude moci reagovat na specifické potřeby její členské struktury.

Je důležité poznamenat, že účast na komunitě obnovitelné energie je dobrovolná a účastníci na komunitě neztrácejí žádná svá práva jako koneční spotřebitelé (např. opustit komunitu a odebírat energii od jiného dodavatele, právo na rychlou změnu dodavatele, práva spojená s vyúčtováním).

Význam a specifika komunit

Vznik komunit obnovitelné energie reaguje na trend posilování postavení spotřebitelů na trhu s energiemi a zároveň trend postupné decentralizace výroby energie. Komunity obnovitelné energie jsou v zimním balíku vnímány jako nástroj k efektivní správě energií na místní úrovni, a to prostřednictvím přímé spotřeby energií, které komunita vyprodukuje. To se může dít buď připojením komunity k distribuční soustavě, ale i bez něj v tzv. ostrovním režimu. Komunity obnovitelné energie mají nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z (vlastních) obnovitelných zdrojů.

Zároveň by komunity neměly být vystaveny nepřiměřeným poplatkům a podmínkám účasti na trhu – návrh směrnice požaduje, aby členské státy při stanovování konkrétních podmínek fungování těchto nových subjektů braly v úvahu jejich povahu, která se od tradičních hráčů velmi liší. Hlavními rozdíly jsou jejich omezená velikost a výrobní kapacita, specifičnost vlastnické struktury a počet projektů, které mohou komunity spravovat, a také jejich účel, kterým je zajištění cenově dostupných dodávek energie pro konkrétní geografické území. Komunity obnovitelné energie by měly být neziskovými subjekty.

Komunity obnovitelné energie tedy pravděpodobně budou mít speciální právní úpravu zaměřenou na nediskriminační opatření pro jejich účast na trhu s energiemi. To může zahrnovat také úpravu otázek státní podpory těchto komunit a míry administrativní náročnosti jejich založení a správy.

Základem úspěchu bude správná definice komunit

V současné době, kdy jsou návrhy projednávány na evropské úrovni, je podstatnou otázkou samotná definice těchto subjektů. V zimním balíku jsou totiž dvě směrnice, které komunity definují, a dokonce i pojmenovávají odlišně. Výše diskutované jsou komunity obnovitelné energie dle návrhu směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Definice v směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů pokrývá pouze ty komunity, které produkují energii z obnovitelných zdrojů, zatímco směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou definuje tzv. místní energetické komunity, které mohou vyrábět energii i z jiných zdrojů, mohou na sebe brát podobu i jiných právních forem.

Otázkou je, jestli jsou komunity obnovitelné energie typem místní energetické komunity, a jestli se tím pádem na ně vztahuje výslovný zákaz diskriminace, pokud jde o jejich činnosti a zabezpečení jejich práv a povinnosti v postavení konečných spotřebitelů. Soudě z toho, jak jsou obě směrnice formulovány, by bylo kontraproduktivní neposkytnout komunitám obnovitelné energie stejnou ochranu jako místním energetickým komunitám, zejména když jsou oproti lokálním energetickým komunitám výslovně neziskovými aktéry. Zde je tedy stále prostor pro úpravu a upřesnění znění návrhů, jelikož jednoznačně znění konečné evropské legislativy usnadní transpozici pravidel do právních řádů jednotlivých členských států a přispěje k minimalizaci možného zneužití tohoto nového institutu velkými komerčními hráči.

Závěr

Komunity obnovitelné energie mohou být přínosným a flexibilním nástrojem pro obce, které mají zájem o výrobu energie z obnovitelných zdrojů za příznivé ceny a zároveň převzít odpovědnost a kontrolu za dodávky na svém území. Předložené návrhy zimního balíku se mohou stále různě modifikovat a jejich konečná podoba bude známá až po konečném schválení Evropským parlamentem. Otázkou pak je, jakým způsobem a v jaké kvalitě bude tato nová legislativa transponovaná do českého právního řádu.

Petra Giňová, Frank Bold. Článek jsme publikovali v časopisu City One na podzim 2017.

[1] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění). COM/2016/0767 final/2-2016/0382 (COD). Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52016PC0767R(01)

Potřebujete radu právníka znalého energetiky?

Řešíme právní agendu desítek klientů - výrobců elektřiny a tepla, investorů projektů na výrobu zelené elektřiny i obchodníků s elektřinou.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám