Akumulační a bateriové systémy pohledem právníka: jak je využít pro zvýšení energetických úspor

22. 12. 2017 Anna Francová Energetika

Akumulace elektřiny je jedním ze způsobů řešení výkyvů při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (zejména u větrných a solárních elektráren). Rozvoj akumulace elektřiny se očekává jak v oblasti výroby, tak i při přenosu a distribuci elektřiny. Ukládání elektřiny také najde uplatnění při výrobě elektřiny pro vlastní spotřebu (např. v rodinných nebo bytových domech). Právní úprava akumulace však zatím nedokáže reagovat na její rostoucí význam, poptávku po ní a související rozvoj technologií.

Současná právní úprava (energetický zákon a prováděcí předpisy)

Základním právním předpisem tří hlavních energetických odvětví (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství) je zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Ten mj. upravuje podmínky, za kterých lze podnikat v energetických odvětvích, ale i vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu.

S pojmem akumulace ani s jiným pojmem týkajícím se ukládání elektřiny však energetický zákon dosud nepracuje. Je tedy otázkou, jakým způsobem právně posoudit povahu činnosti spočívající v akumulaci elektřiny, přičemž vyřešení této otázky je zásadní pro určení, jakým povolením či jiným veřejnoprávním regulacím akumulace podléhá.

Dle názoru naší advokátní kanceláře je na akumulátor elektřiny nutné právně nahlížet jako na výrobnu elektřiny. Výrobnou elektřiny ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 energetického zákona rozumí energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu. Zařízení je přitom definováno v § 2  písm. d) vyhlášky č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě jako výrobna elektřiny, distribuční soustava nebo odběrné elektrické zařízení. Vezmeme-li v úvahu, že v případě zařízení pro akumulaci elektřiny často dochází nejprve k odebrání elektrické energie za účelem její přeměny a uchování v různých chemických látkách a pozdější transformaci na výslednou užitnou elektřinu, pak lze v zásadě dospět k závěru, že zařízení pro akumulaci elektřiny má právní povahu výrobny elektřiny ve smyslu energetického zákona. Tento názor zastává i odborná veřejnost.

Vyjdeme-li z právě uvedeného, měla by se na akumulaci elektřinu vztahovat stejná právní úprava jako na její výrobu. K provozování akumulátoru jakožto výrobny elektřiny je tedy zpravidla nutné disponovat licencí na výrobu elektřiny, kterou vydává Energetický regulační úřad (ERÚ).

Licence na výrobu elektřiny není bezpochyby nutná za splnění všech následujících podmínek:

  • akumulátor neslouží k podnikání, ale pouze pro vlastní spotřebu,
  • akumulátor svým instalovaným výkonem nepřesahuje 10 kW,
  • ve stejném odběrném místě není připojena jiná výrobna držitele licence.

Pokud je tedy provoz akumulátoru součástí podnikání, je licence nutná vždy. Stejně tak je licence nezbytná i v případě, kdy je akumulátor připojen k již existující výrobně elektřiny, provozované na základě licence (výrobny uvedené do provozu před 1. 1. 2016, jelikož do té doby musely licencí disponovat veškeré výrobny).

Dle svého aktuálního neoficiálního stanoviska však ERÚ nebude až do změny legislativy (energetického zákona a prováděcích předpisů) vydávat žádné licence na výrobu elektřiny spočívající v její akumulaci. Změna legislativy je však již připravována a první návrh novely by měl být zveřejněn do konce roku 2017. Není tedy jednoznačně vyřešena právní otázka posouzení akumulátoru.

Pokud akumulátor splní podmínky pro energetická zařízení, pro která není licence potřeba, nebude ERÚ bezpochyby zapojení akumulátoru bránit ani jej sankcionovat.

O tom, že již v současnosti je uvedení i mnohem větších akumulátorů do provozu velkou a společensky očekávanou událostí, svědčí i připojení prvního velkého stacionárního akumulačního systému skupiny Solar Global o kapacitě 1,2 MWh do distribuční soustavy v areálu solární elektrárny u obce Prakšice na Uherskohradišťsku.

Nová pravidla provozování distribuční soustavy

Rozvoji malých akumulátorů (do výkonu 10 kW) nahrává i změna Pravidel provozování distribuční soustavy (PPDS), která byla schválena ze strany ERÚ v roce 2017. Akumulaci se věnuje zejména příloha č. 4 PPDS schválená v říjnu 2017, která stanovuje pravidla pro paralelní provoz zdrojů výroben a elektrických akumulačních zařízení se sítí.

Na rozdíl od obecně závazných právních předpisů, které definici akumulace elektřiny nenabízejí, příloha č. 4 PPDS stanovuje, že akumulačním zařízením je zařízení schopné absorbovat elektrickou energii, po určitou dobu ji v různých formách uskladnit, a poté elektrickou energii uvolnit.

Novela přílohy č. 4 PPDS stanovuje, že při připojování nové výrobny k síti o výkonu do 10 kW určených výhradně pro vlastní spotřebu zákazníka (bez přetoku do distribuční soustavy) se výkon elektrického akumulačního zařízení neuvažuje, pokud je menší než 10 kW. Naopak u ostatních výroben s akumulačním zařízením se pro posouzení připojení instalované výkony akumulačního zařízení a výrobny zpravidla sčítají.

Změna přílohy č. 4 PPDS zavádí do distributorské praxe hned několik novinek zásadních pro zavádění nových technologií do elektroenergetiky. Poprvé se pracuje s pojmy jako lokální distribuční soustava jako distribuční soustava, která není přímo připojena k přenosové soustavě; uzavřená distribuční soustava, která zejména distribuuje elektřinu v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb; výrobna elektřiny s akumulačním zařízením jako výrobna elektřiny, která sestává z elektrického akumulačního zařízení a výrobních modulů; dále fotovoltaická výrobna elektřiny s akumulačním zařízením, jejíž připojení k distribuční soustavě je možné jedním společným střídačem nebo odděleně pro část FVE  a část elektrického akumulačního zařízení.

Instalovaný výkon výrobny elektřiny je dle přílohy č. 4 PPDS obdobně jako dle vyhlášky č. 16/2016 Sb. součet jmenovitých výkonů všech generátorů (výrobních modulů). U akumulačního zařízení je jeho instalovaným výkonem výkon střídače.  U fotovoltaických výroben elektřiny s akumulačním  zařízením se společným střídačem se pro účely pravidel provozování distribučních soustav považuje za instalovaný výkon vyšší z hodnot výkonu střídače akumulačního zařízení, nebo součet jmenovitých hodnot všech instalovaných solárních panelů. V případě, že instalovaný výkon původně provozované FVE je vyšší než hodnota instalovaného výkonu střídače, není po zapojení akumulačního zařízení nutná ani změna licence, neboť nedochází ke změně instalovaného výkonu výrobny. Tento právní názor bude třeba prověřit po uveřejnění návrhu novely energetického zákona.

Budoucnost právní úpravy akumulace (zimní balíček EK)

Změnu právní úpravy akumulací a zavádění nových elektroenergetických řešení by mohla v budoucnu přinést i evropská legislativa, konkrétně tzv. zimní balíček Evropské komise. Ten byl představen na konci listopadu 2016 a obsahuje osm legislativních návrhů v oblasti energetiky, které tvoří návrhy a cíle evropské energetiky do roku 2030. Jeho hlavním cílem je zejména decentralizace výroby elektřiny. V současně době však zdaleka není jisté, že zimní balíček bude schválen v navrhované podobě.

V oblasti akumulací je klíčový především návrh novely směrnice č. 2009/72/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Ten, veden snahou o dosažení vyšší míry decentralizace energetického trhu, zavádí pojem aktivní spotřebitel (active customer), kterým se rozumí spotřebitel nebo skupina společně jednajících spotřebitelů, kteří spotřebovávají, ukládají nebo prodávají elektřinu vyrobenou v jejich prostorách. Předpokladem pro zařazení výrobce pod pojem aktivní spotřebitel je pak to, že výroba elektřiny u něho neprobíhá jako hlavní podnikatelská nebo jiná profesionální činnost.

Kromě konceptu aktivního spotřebitele zavádí návrh novely důležitý pojem skladování energie (energy storage). Skladováním energie v elektroenergetické soustavě se rozumí odložení určitého množství vyrobené elektřiny až do okamžiku spotřeby, a to buď v podobě konečné energie, nebo přeměněné na jiný nosič energie.

Návrh novely směrnice č. 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který je rovněž součástí zimního balíčku, pak na skladování elektřiny nazírá jako na součást vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (self-consumption of renewable electricity). Vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů se podle tohoto návrhu rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli.

Obecně lze konstatovat, že cílem zimního balíčku je otevřít trh pro podnikání se skladováním energie a přispět k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. K tomu má přispět mj. i nediskriminující nastavení tarifního systému. Provozovatelé přenosové a distribuční soustavy nebudou moci až na výjimky vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení ke skladování elektřiny. Každému zařízení ke skladování elektřiny bude dále garantováno připojení k distribuční nebo přenosové soustavě.

Závěr

Jak bylo již uvedeno v části věnující se přístupu ERÚ k akumulátorům, je v současnosti postavené najisto, že český energetický regulátor nebude bránit zapojení akumulátoru v případech, kdy jsou splněny podmínky pro to, aby výrobna nemusela disponovat licencí.

Již dnes je tedy možné akumulátory využívat, a to za podmínek výše uvedených (neužívání v rámci podnikatelské činnosti, výkon do 10 kW, neexistence výrobny s licencí ve stejném odběrném místě).

Z hlediska energetických úspor se pak jeví ideálním spojení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a akumulace takto vyrobené elektřiny, která významným způsobem umožní využívat elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů i v situacích, ve kterých ji není možné vyrábět kvůli momentální nedostupnosti obnovitelných zdrojů. Tím dojde ke zvýšení stability elektrizační soustavy i při zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a snížení nutnosti dalšího čerpání neobnovitelných zdrojů.

Rozvoji uvedených synergií i v malém měřítku např. v rámci rodinných nebo bytových domů nahrává klesající cena jak solárních panelů, tak i zařízení pro akumulaci, a ukončení podpory formou výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou využitím slunečního záření, kdy se více vyplatí vyrobenou elektřinu spotřebovat, než ji dodávat do sítě.

V případě velkých instalací lze rozvoj instalací rozsáhlejších akumulačních zařízení  vyrobené elektřiny očekávat po novele energetického zákona.

Příspěvek na toto téma byl přednesen na semináři X. DECENTRALIZACE V ES 13. prosince 2017

Anna Francová

Advokátka

Energetika

Řešíme právní agendu desítek podnikatelů v obnovitelné energetice.

Potřebujete radu právníka v oblasti energetiky nebo akumulace?

Řešíme právní agendu desítek klientů - výrobců elektřiny a tepla, investorů projektů na výrobu zelené elektřiny i obchodníků s elektřinou.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám